Mistr Vyšebrodského oltáře

umělecky činný asi 1340–1360

Vlastní jméno, původ a životní příběh Mistra Vyšebrodského oltáře nejsou známy. V dějinách výtvarného umění je proto pojmenován podle svého nejznámějšího díla, které vytvořil na zakázku Petra I. z Rožmberka pro cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Jedná se o oltářní desky, na kterých jsou zobrazeny náměty ze života Ježíše. Autor cyklu uspořádal tyto výjevy do tří linií – Kristovo mládí, pašije a Kristova oslava. Celkem devět zachovalých desek je dnes vystaveno v Národní galerii v Anežském klášteře. Mistr Vyšebrodského oltáře ve své práci propojil umělecké tendence panující v západní Evropě s italskou malbou, především Giottovou školou. Zachoval si však jedinečný styl typický pro střední Evropu. Ve své tvorbě používal lyrický přístup pro zpracovávání biblických motivů, přibližoval nadpozemský svět reálnému. Jeho malby působí uceleným a harmonickým dojmem jak na úrovni syžetové linie, tak i ve způsobu barevného provedení.

Mistrovi Vyšebrodského oltáře a jeho okruhu se připisuje autorství i jiných významných deskových maleb, například Madony z Veveří, Madony strahovské, Madony vyšehradské, Madony zbraslavské, Nejsvětější Trojice ve Vratislavi a Madony kladské v Berlíně. Z nástěnných obrazů jsou známy malby vytvořené v sakristii kostela sv. Tomáše v Praze. Jeho dílo ovlivnilo přinejmenším také autora ilustrací pro tzv. Lubiňský kodex s legendou o sv. Hedvice.

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
PEŠINA, Jaroslav. Mistr Vyšebrodského cyklu. Vydání druhé, doplněné a opravené. Praha: Odeon, 1987. 262 stran, 9 nečíslovaných stran obrazových příloh. České dějiny; 63. svazek.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.