Moderní revue

Vydavateli časopisu byli Jiří Karásek ze Lvovic a Arnošt Procházka, ze začátku s nimi spolupracovali básník Karel Hlaváček a znalec severských literatur a jejich překladatel Hugo Kosterka. Procházka se od roku 1901 stal jediným vlastníkem a vydavatelem časopisu, zajišťoval jeho administraci a expedici. Revue po jeho smrti přestala vycházet. První číslo Moderní revue pro literaturu, umění a život, jak zní celý název časopisu, vyšlo 8. 10. 1894. Ze začátku si svého ideového spojence nová kulturní platforma našla v individualistickém anarchismu. Od počátku 20. století se věnovala novoromantickým a novoklasicistním tvůrčím postupům, po první světové válce byla její orientace krajně pravicová a nacionalistická. Původně měl obsah časopisu tlumočit a ventilovat prožitek úpadku a vyčerpání všemi dostupnými prostředky. Pro autory revue byla velmi důležitá estetická funkce. Oceňovala se odvaha šokovat, umělec byl vnímán jako výstředník.

V Moderní revue se objevovalo nejen psané slovo, ale také grafické reprodukce, které tematicky ladily s jejím zaměřením. Cizí autory revue uváděla v původních jazycích. Na jejích stránkách se objevily texty Friedricha Nietzscheho, z francouzských prokletých básníků a symbolistů Charlese Baudelaira, Paula Verlaina, Stéphana Mallarmého, z Irů Oscara Wildea, z Poláků Stanislawa Przybyszewského, z Němců Richarda Dehmela a Detleva von Liliencrona, z německy píšících spisovatelů žijících v Čechách Huga Saluse, Paula Leppina aj. Na stránkách Moderní revue debutovalo množství osobností, které se vzápětí přeorientovaly jinam (V. Dyk, S. K. Neumann ad.).

Vydavatelé Moderní revue podněcovali umění knihy. Péče o krásnou knihu, která při prezentaci textu spojovala výtvarníka, typografa a vazače knih k všestranně působivému výrazu, měla své ohnisko v Knihovně Moderní revue. Doprovázela časopis po celou dobu jeho existence, vyšlo v ní 77 svazků.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.