Otakar Novotný

^*11. 1. 1880 Benešov – ^†4. 4. 1959 Praha

 

Otakar Novotný nejprve studoval stavitelství na Státní vyšší průmyslové škole v Praze, ve svých studiích pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole (dnes VŠUP, UMPRUM) v ateliéru Jana Kotěry. Poté krátce pracoval u Jana Kotěry a v roce 1904 si otevřel vlastní praxi. Od roku 1902 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, redigoval spolkové časopisy a zastával pozici předsedy spolku. Byl členem spolku Artěl (Ateliér pro výtvarnou práci v Praze) a stal se zakládajícím členem Svazu čs. díla. Novotný byl také redaktorem časopisů Styl (1911–1913) a Volné směry (1915). Dlouhá léta působil jako pedagog, po smrti Jana Kotěry vyučoval na pražské Akademii výtvarných umění (AVU). Roku 1929 získal titul řádného profesora na Uměleckoprůmyslové škole, kde vyučoval architekturu až do roku 1953 (s přestávkou v letech 1941–1948). Na stejné škole zastával pozici rektora (1935–1937). Byl významným teoretikem architektury (je autorem např. publikací Jan Kotěra a jeho doba, 1958, O architektuře, 1959). Působil rovněž jako návrhář interiérů a nábytku.

Raná tvorba Novotného byla značně ovlivněna jak Kotěrovým dílem, tak lidovou architekturou a dobovou secesí. Jeho návrhy se však vždy vyznačovaly jistou střídmostí, a tak není divu, že na cestě do Německa a Nizozemska v roce 1908 na něj silně zapůsobila racionální holandská architektura z režných cihel. Tento vliv se projevil na budovách sokoloven v Holicích na Pardubicku a v Rakovníku či na projektu Štencova domu v Praze. Holandské inspiraci zůstal věrný celý život, i když přijímal v umírněné formě aktuální impulsy kubismu (učitelské domy v Praze v ulici Elišky Krásnohorské, v ulicích Bílkova a Kamenická) i funkcionalismu (dům Václava Špály v Praze na Ořechovce). Je rovněž autorem československého pavilonu v areálu bienále v Benátkách. Nejvýznamnějším a nejznámějším dílem Novotného je funkcionalistická budova pro Spolek výtvarných umělců Mánes v Praze, která je navržena jako přemostění mezi nábřežím Vltavy a ostrovem Žofínem a výrazně se uplatňuje v panoramatu Prahy.

BOŘECKÝ, Jindřich, EXNER, Ivan a NOVOTNÝ, Tomáš. Josef Gočár, Otakar Novotný. V Praze: S.V.U. Mánes, 2011. 212 s. ISBN 978-80-905116-0-6.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.
ZAHRÁDKOVÁ, Nikola. Raná tvorba architekta Otakara Novotného. Praha, 2014. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Richard BIEGEL.