*polovina 16. století Banská Štiavnica, Uherské království (dnešní Slovensko) – †19. 3. 1589 Uherský Brod
Pavel Kyrmezer pravděpodobně jako mnoho dalších slovenských studentů pobýval v německém Wittenbergu, známém středisku reformace. Kolem roku 1560 se usadil na Moravě, kde působil nejdříve jako učitel a poté jako rektor školy ve Strážnici. Roku 1566 odešel do Krakova, kde byl vysvěcen na kněze. V roce 1576 mu byla svěřena fara v Uherském Brodě, kde se stal děkanem. Chtěl sjednotit protestanské církve na východní Moravě, proto se pustil do jednání s jednotou bratrskou. Dostal se s ní však do vleklého konfliktu a psal proti ní ostré pamflety, kvůli kterým byl přeložen na vesnickou faru. Po obvinění z kalvinismu odešel do slovenského Holíče. Před smrtí se s jednotou bratrskou usmířil, zemřel v bídě, podporován pouze jejími členy.
Psaní her nebylo jeho hlavní životní náplní, ale spíš okrajovým zájmem vedle náboženských aktivit. Již v mládí se seznámil s humanistickým školským divadlem. Jeho první hra vznikla ve Strážnici v 60. letech 16. století pod názvem Komedia česká o bohatci a Lazarovi (tiskem 1566). Jednalo se o dramatizaci známého biblického námětu a Kyrmezer byl první, kdo jej zpracoval v češtině. Hra je jednou z nejstarších ukázek humanistického měšťanského divadla v českých zemích. Autor do příběhu zařadil i postavu čerta, navazující na šašky a blázny v renesančním dramatu, který zde zároveň funguje jako humorný prvek. Scénické poznámky ke hře předepisují simultánní jeviště s dvěma hracími místy. Jeho další hra Komedia nová o vdově (1573) vznikla pravděpodobně také ve Strážnici. I v tomto případě se jedná o nové zpracování biblického textu, tentokrát o chudé vdově, které pomohl prorok Elizeus. Samotné téma za pomoci lidových přísloví a pořekadel aktualizoval, příkladem jsou motivy prodejnosti práva a sociální nerovnosti. Titulní list poslední známé hry se nedochoval, bývá běžně uváděna jako Komedia o Tobiášovi (1581). Kyrmezer hru napsal ku příležitosti svatby Arkleba z Kunovic a Alžběty ze Šternberka. V díle se věrně drží biblického textu: vylíčil oslepnutí starého Tobiáše, seznámení jeho syna se Sárou, jejich svatbu a uzdravení titulní postavy. Najdeme zde opět postavu čerta, která však již neplní žádnou komickou funkci.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.