Prototypová jednotka metra vzniklá pod vedením Antonína Honzíka a Františka Kardause, autorů dnes již legendární tramvaje T3. Z politických a časových důvodů musela R1 nuceně ustoupit nekvalitním a pro Prahu nevhodným sovětským vozům metra.
Prototypová jednotka metra Tatra R1 byla elektrickou jednotkou, která měla vozit cestující v pražském metru. Vývoj jednotky do té doby nevídaného určení začal v roce 1968 pod vedením konstruktéra Antonína Honzíka a designéra Františka Kardause, tedy mužů, kteří stojí za vznikem dnes již legendární tramvaje Tatra T3. Samotná myšlenka na sestrojení tuzemského vozidla metra se objevila již rok před tím, neboť právě v roce 1967 bylo rozhodnuto o změně stavby podpovrchové tramvaje, započaté roku 1966, na stavbu metra.
Jednotka R1 byla pražským závodem ČKD Tatra vyrobena ve dvou prototypech. První byl dokončen v roce 1970, druhý v roce 1971. V témže roce začaly obě dvouvozové soupravy jezdit na zkušební trati u pražského depa metra Kačerov. Jejich zkušební provoz však bohužel netrval dlouho. V lednu 1972 došlo v areálu kačerovského depa k nehodě, při které jedna souprava narazila do druhé. Dva vozy tak byly zničeny, ze zbylých dvou byla postavena souprava R2, která ještě ve 2. polovině 70. let 20. století jezdila na zkušebním železničním okruhu v Cerhenicích. Po ukončení zkoušek byla odvezena do areálu technického muzea v Brně-Líšni, kde byla ke konci 80. let sešrotována.
O osudu jednotek R1 však bylo rozhodnuto ještě před jejich první zkušební jízdou, a to v březnu 1971. Ačkoli se tehdy jednalo o vozidla vskutku moderní, cestující v pražském metru nikdy nesvezla. Jejich místo převzaly značně zastaralé, velmi nekvalitní a pro pražské metro nevhodné sovětské vozy metra, které českým technikům připravily řadu perných chvilek. Do Prahy totiž často přijížděly v nedokončeném stavu a po příjezdu musely být dodatečně upravovány, aby jejich archaické technické řešení vůbec odpovídalo československým normám. Ačkoli byl reálný konec projektu R1 způsoben i vysokou vytížeností závodu ČKD Tatra, který tehdy produkoval značné množství tramvají T3, politické důvody tohoto kroku nelze ignorovat.
Souprava R1 mohla být složena až ze tří dvouvozových jednotek, interiér byl opatřen příčně uspořádanými sedačkami a zářivkovým osvětlením, pro zimní období byly vozy vybaveny teplovzdušným topením. Barevné řešení exteriéru bylo velmi elegantní, spodní polovina vozů byla lakována červeně a ostatní části včetně celých dveří krémově.
Konstruktér Antonín Honzík v polovině 90. let 20. století spolupracoval na vývoji nové jednotky M1, která dnes v pražském metru vozí cestující na lince C. Dle svědectví rodinných příslušníků pro něj byl tento fakt nesmírnou životní satisfakcí. V roce 2014 byla v rámci emise historických dopravních prostředků vydána příležitostná poštovní známka s vyobrazením prototypu jednotky R1.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.