Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Rudolfův majestát

Rudolfův majestát

Významná listina vydaná 9. 7. 1609 císařem Rudolfem II., která potvrzovala svobodu náboženského vyznání pro obyvatele Českého království. V oblasti náboženských svobod šlo o  nejpokrokovější dokument v celé tehdejší Evropě.

 


Rudolfův majestát. Licence Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Majest%C3%A1t_Rudolfa_II_z_roku_1609.gif
Podrobné informace

Rudolfův majestát náboženských svobod představoval vyústění boje českých nekatolických stavů za zrovnoprávnění jejich víry sepsané do podoby tzv. české konfese. Ta byla schválena již v roce 1575 císařem Maxmiliánem II., avšak pouze ústně. Příležitost domoci se plného uznání svých práv se českým nekatolíkům naskytla v roce 1608, kdy jako jedni z mála podpořili císaře Rudolfa II. v boji o trůn s jeho bratrem Matyášem. Výměnou za svoji loajalitu si na panovníkovi pomocí nevybíravého nátlaku vynutili sepsání majestátu (panovnické listiny), který znamenal splnění drtivé většiny jejich náboženských požadavků.

Rudolfův majestát potvrzoval náboženskou svobodu pro křesťany v Českém království (nikoliv ve všech zemích Koruny české), a to bez ohledu na jejich stavovskou příslušnost. Nikdo zároveň nesměl být k vyznávání katolické či jiné víry nucen. Takto rozsáhlým garantováním osobních náboženských svobod Majestát výrazně předběhl svoji dobu, neboť v ostatních zemích, kde v této době byla náboženská tolerance uzákoněna, museli poddaní přijmout víru své vrchnosti. Svoboda vyznání však nebyla absolutní, kromě katolíků se vztahovala pouze na náboženské směry uvedené v české konfesi, tj. utrakvisty, ovlivněné luteránstvím, a jednotu bratrskou, která inklinovala ke kalvinismu. Představitelé katolické strany dokument pod tlakem okolností přijali, nikdy se s ním však nesmířili. Téhož roku vydal Rudolf II. obdobnou listinu také pro luterány ve Slezsku.

Císař, který byl sám bigotní katolík, vnímal vyhlášení Majestátu jako osobní ponížení, jeho snaha zvrátit poměry pomocí vpádu pasovského vojska však skončila neúspěchem a vynucenou abdikací na český trůn. Majestát představoval poslední pokus o urovnání stále se zhoršujících vztahů mezi katolíky a nekatolíky v Čechách, jejich násilnému vyhrocení však již zabránit nedokázal. Po porážce českého stavovského povstání v roce 1620 byl císařem Fedinandem II. zrušen a v českých zemích byla postupně jako jediné povolené náboženství uzákoněna katolická víra.

Použité zdroje
BASTL, Beatrix et al. Habsburkové Země Koruny české ve středoevropské monarchii: 1526-1740. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 911 stran. ISBN 978-80-7422-572-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.