Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU

Téma: Doba předbělohorská (17 záznamů)

Smrtí Ludvíka Jagellonského v bitvě u Mohače se uvolnil český a uherský trůn, na které po složitých vyjednáváních usedl rakouský arcivévoda Ferdinand I. z rodu Habsburků. Český stát se tak vedle rakouských zemí a Uher stál součástí mnohonárodnostní habsburské říše, v níž setrval následující čtyři staletí. Zatím šlo ještě o poměrně volné uskupení samostatně fungujících států, které spojovala pouze osoba panovníka a jeho zahraniční politika. S tímto stavem se však Habsburkové nehodlali smířit a snažili nahradit dosavadní model stavovského státu centralizovanou monarchii, kterou by spravovali úředníci plně podřízení panovníkovi. Naráželi přitom na odpor většiny české šlechty, která se všemožnými prostředky snažila jejich centralizační snahy omezit a udržet si tak svá dosavadní privilegia.

V době nastupující evropské reformace a náboženských válek se zápas o podobu státního uspořádání úzce prolínal s bojem katolické církve proti nastupujícímu protestantismu. Většinově husitská (utrakvistická) česká šlechta a měšťanstvo se po desetiletích izolace staly součástí širšího protestantského hnutí a intenzivně usilovaly o plné zrovnoprávnění své víry s katolictvím. Naopak katolická církev, k níž se hlásilo přibližně 10–15 % obyvatel českých zemí,  zahájila rozsáhlé tažení s cílem získat zpět dominantní postavení, které ztratila v důsledku husitských válek. Jejími nejdůležitějšími spojenci přitom byli právě habsburští panovníci, kteří s prosazením katolictví jako jediného vyznání ve svých zemích spojovali naděje na vítězství vlastních centralizačních snah. Prohlubující se rozpory mezi oběma tábory nakonec našly krvavé vyústění v tzv. českém stavovském povstání, které nejen zásadním způsobem ovlivnilo nábožensko-politický charakter českého státu v dalších staletích, ale zároveň odstartovalo/spustilo mnohem závažnější evropský konflikt – třicetiletou válku.

Šestnácté století bylo v českém prostředí také obdobím výrazných hospodářských a kulturních změn. Šlechta se již nespokojila pouze s vybíráním daní od svých poddaných a poprvé ve větší míře se začala věnovat podnikání ve vlastní režii. Vedle pěstování obilí a pivovarnictví zaznamenalo obrovský rozmach především rybníkářství, které výrazně poznamenalo dosavadní ráz české krajiny/které dodnes výrazně ovlivňuje ráz krajiny, především v jižních Čechách. V kulturním životě se od poloviny 16. století  výrazněji prosazovat renesance a renesanční životní styl, především v souvislosti s cestami českých a moravských šlechticů do Itálie. Za vlády Rudolfa II. se Praha na několik desetiletí stala významným působištěm manýristických umělců.

Bitva na Bílé hoře

Rozhodující bitva první fáze třicetileté války, v níž byla 8. 11. 1620 armáda českých nekatolických stavů drtivě poražena vojsky Habsburků a katolické ligy. Její následky vedly k tomu, že je dodnes vnímána jako jedno z největších národních traumat.

Česká konfese

Vyznání víry přijaté v roce 1575 představiteli nekatolických směrů v Království českém jako společný programový základ pro jejich boj za náboženskou rovnoprávnost.

České stavovské povstání

Povstání nekatolických stavů zemí Koruny české a Rakouska proti vládě Habsburků, které probíhalo v letech 1618–1620. Je považováno za počátek třicetileté války.

Ferdinand I.

Český a uherský král v letech 1526–1564, od roku 1556 římský císař. Jeho vládou započalo téměř čtyřsetleté panování rodu Habsburků na českém trůně.

Ferdinand II.

Český král, uherský král a římský císař v letech 1620–1637. V českém prostředí jeden z nejvíce opovrhovaných panovníků a symbol násilné rekatolizace českých zemí.

Ferdinand Tyrolský

Rakouský arcikníže a tyrolský hrabě v letech 1567–1595. V letech 1547–1567 působil jako královský místodržící Království českého. S jeho pobytem na Pražském hradě je spojen rozkvět renesanční kultury a humanismu v českých zemích.

Fridrich Falcký

Český král v letech 1619–1620, falcký kurfiřt v letech 1610–1620. Jediný protestant na českém trůně a jeden z vůdců protihabsburské strany na počátku třicetileté války. Kvůli své krátké vládě v českých zemích bývá přezdíván „zimní král“.

Husitství

Náboženské hnutí reagující na myšlenky českého reformátora Jana Husa. Jeho různorodým proudům byla společná snaha o radikální osobní víru a rovnost před Bohem. Hnutí se stalo také zdrojem krvavých náboženských válek  v 1. polovině 15. století.

Karel Starší ze Žerotína

Přední moravský šlechtic a politik předbělohorské epochy. Byl jednou z mála osobností, která se v době vyhrocených náboženských sporů v českých zemích snažila o zachování míru.

Královské věnné město

Historické označení pro městské opevněné sídlo, které odkazovali panovníci svým královským manželkám jako určitý typ titulárního daru.

Matyáš Habsburský

Český král v letech 1611–1619, uherský král v letech 1608–1619 a římský císař v letech 1612–1619. Jeho život byl poznamenán dlouholetým soupeřením s císařem Rudolfem II. a neúspěšnou snahou čelit rostoucím náboženským konfliktům ve Svaté říši římské.

Maxmilián II.

Český král, uherský král a římský císař v letech 1564–1576, známý především svou náboženskou tolerancí.

Polyxena z Lobkovic

Česká šlechtična původem z rodu Pernštejnů, označovaná ve své době za „první dámu Království českého“. Díky mimořádnému vzdělání, vlivu a bohatství, které dokázala nashromáždit, se řadila mezi nejrespektovanější osobnosti své doby.

Rudolf II.

Český král v letech 1576–611, uherský král v letech 1576–1608 a římský císař mezi lety 1576–1612. Jeho vláda, charakteristická politickým úpadkem v kontrastu s mimořádným rozkvětem kultury a vědy, patří k nejznámějším obdobím českých dějin.

Rudolfův majestát

Významná listina vydaná 9. 7. 1609 císařem Rudolfem II., která potvrzovala svobodu náboženského vyznání pro obyvatele Českého království. V oblasti náboženských svobod šlo o  nejpokrokovější dokument v celé tehdejší Evropě.

 

Stříbro a české země ve středověku a raném novověku

Stříbro bylo ve středověku a na počátku novověku jedním hlavních symbolů českých zemí a proslavilo je jako „stříbrnou velmoc“ po celé Evropě.

Vratislav II. z Pernštejna

Český šlechtic a diplomat, jenž patřil k předním představitelům umírněných katolíků předbělohorské epochy. Proslul svojí zcestovalostí i širokými kontakty mezi nejvyššími kruhy španělského dvora.

Zobrazeno 1 - 17 záznamů
z celkového počtu 17

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.