Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Polyxena z Lobkovic

Polyxena z Lobkovic

Česká šlechtična původem z rodu Pernštejnů, označovaná ve své době za „první dámu Království českého“. Díky mimořádnému vzdělání, vlivu a bohatství, které dokázala nashromáždit, se řadila mezi nejrespektovanější osobnosti své doby.


Polyxena z Lobkovic na obraze od neznámého autora. Autor fotografie: Acoma, licence Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Polyxena_Pernstejn.jpg
Podrobné informace

*1566 – 24. 5. 1642 Praha

Polyxena z Lobkovic byla dcerou Vratislava II. z Pernštejna, nejvyššího kancléře Království českého, a Marie Manrique de Lara y Mendoza. Vyrůstala ve výjimečně kultivovaném, avšak zároveň přísně katolickém prostředí Pernštejnského paláce na Pražském hradě, které kolem sebe vytvořila její španělská matka. Roku 1587 se provdala za více než 50letého Viléma z Rožmberka, ani toto čtvrté manželství ovšem nepřineslo nejmocnějšímu šlechtici v Čechách dědice. Když Vilém o pět let později zemřel, stala se Polyxena jednou z nejbohatších vdov v Čechách. Dlouho nemohla najít vhodného ženicha, a uvažovala dokonce o odchodu do španělského kláštera. Nakonec však v roce 1603 přijala nabídku k sňatku od Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, nejvyššího kancléře Království českého a předního představitele radikálních katolíků.

Podle dobových svědectví vynikala Polyxena z Lobkovic inteligencí, sečtělostí a také ekonomickým nadáním. Jako správkyně pernštejnského dědictví dokázala stabilizovat rozvrácené rodové finance a po narození vytouženého syna Václava Eusebia z Lobkovic (Polyxeně bylo tehdy 42 let) začala v jeho zájmu ve velkém hospodařit i na lobkovických panstvích. Zdeněk Vojtěch z Lobkovic se raději věnoval politice a hospodářské otázky přenechával na starost manželce.

Lobkovičtí manželé patřili v předbělohorském období k vůdčím osobnostem katolické strany a horlivě podporovali habsburskou protireformační politiku. Byla to právě Polyxena, kdo po třetí pražské defenestraci poskytl útočiště vyhozeným královským místodržícím Slavatovi a Martinicovi. Po bitvě na Bílé hoře získala ohromný majetek skupováním panství zkonfiskovaných účastníkům českého stavovského povstání. Na svých statcích prosazovala tvrdou rekatolizační politiku, zároveň však mnoha nekatolíkům pomohla přímluvou. Proslula podporou církevních řádů – založila kapucínský klášter v Roudnici a v roce 1628 darovala karmelitánům proslulou sošku Pražského Jezulátka, kterou do Čech přivezla ze Španělska její matka.

 

 

Použité zdroje
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
RYANTOVÁ, Marie. Polyxena z Lobkovic: obdivovaná i nenáviděná první dáma království. Vydání první. V Praze: Vyšehrad, 2016. 521 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh. Velké postavy českých dějin; svazek 20. ISBN 978-80-7429-527-0.
VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Vyd. 2. V Praze: Rybka, 2012. 342 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-87067-21-5.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.