Zámek Jánský Vrch

Původní hrad Jánský Vrch byl vybudován k ochraně obchodní cesty vedoucí ze slezské roviny do sousedního Kladska. Poprvé je připomínán roku 1307 jako majetek vratislavského knížete, během druhé čtvrtiny 14. století jej po četných sporech získalo vratislavské biskupství. Roku 1428 byl Javorník ovládnut husity, biskup Konrád IV. starší poté nechal pobořit jeho opevnění, aby nepřítel nemohl hrad v případě dobytí využít. Opuštěnou zříceninu zachránila až velkolepá goticko-renesanční přestavba, kterou od konce 15. století do roku 1509 provedli biskupové Jan Roth a jeho následovník Jan Thurzo. Tehdy byl také změněn název hradu na Jánský Vrch, a to podle patrona vratislavských biskupů sv. Jana Křtitele.

Nejvýznamnější období pro Jánský Vrch nastalo v polovině 18. století. Po záboru většiny slezského území Pruským královstvím se hrad stal exilovým sídlem biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche, který jej nechal nákladně přestavět na pohodlný barokní zámek. Za jeho působení se zámek stal významným kulturním střediskem, v němž pobývala řada vynikajících osobností uměleckého a literárního světa, např. vídeňský skladatel, houslista a dirigent Karl Ditters z Dittersdorfu, jedna z předních osobností hudebního klasicismu. Konečnou podobu daly zámku klasicistní úpravy na přelomu 18. a 19. století. Jako letní sídlo vratislavských biskupů sloužil až do nástupu komunistického režimu v roce 1948. K jeho znárodnění však došlo teprve po majetkovém vyrovnání polské a české katolické církve v roce 1982.

Současná zámecká budova, vypínající se na skalnatém kopci, je výsledkem dlouhodobého stavebního vývoje. V jejím jádru jsou dosud zachované významné části gotického opevnění. Severní části, obrácené směrem k městu, dominuje okrouhlá dělostřelecká bašta, která byla během barokní přestavby snížena a osazena hodinovou věžičkou. Uvnitř byla později zřízena novogotická kaple a hráčský salon. Hlavní obranná věž, taktéž snížená, pak díky své vynikající akustice posloužila jako koncertní sál. Většina interiérů si zachovala původní mobiliář, pocházející převážně z druhé a třetí čtvrtiny 19. století. Jeho součástí je i největší sbírka dýmek v českých zemích. Prostor někdejšího předhradí byl na přelomu 18. a 19. století upraven na zámecký park s vyhlídkovou terasou, pavilony, konírnami a kočárovnou.

DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Dějiny hradů a tvrzí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2012. 432 s. ISBN 978-80-242-3745-9.