Církev vzniklá v důsledku rozkolu v katolické církvi na začátku 20. století. Ideově odkazuje k české křesťanské tradici, včetně české reformace.
Církev československá husitská (CČSH) vznikla v důsledku odklonu části reformního hnutí, tzv. katolického modernismu, od římskokatolické církve. Záměrem katolických kněží, spojených ve sdružení Ohnisko, bylo zavést český jazyk do liturgie, obecně posílit národní ráz církve a nastolit demokratické principy při volbě církevních představitelů. V důsledku odmítnutí jejich požadavků ze strany papeže i českých církevních představitelů docházelo k čím dál intenzivnějšímu rozkolu. 8. 1. 1920 bylo svoláno jednání reformních kněží. Zde bylo rozhodnuto o odloučení od římskokatolické církve a založení tzv. Církve československé jako specificky české církve s důrazem na rozvíjení českých křesťanských tradic. V duchu tzv. „národního obrození“ byla zdůrazňována role cyrilometodějské misie či osobností Jana Husa a Jana Amose Komenského. Ve svých počátcích se díky tomu těšila podpoře nového československého státu. V období mezi lety 1918–1938 bylo postaveno velké množství architektonicky kvalitních kostelů Církve československé v duchu modernismu a funkcionalismu. Svého vrcholu co do počtu členů dosáhla církev kolem roku 1950. V této době již ovšem představovala značně kontroverzní společenství zahrnující jak odpůrce, tak příznivce komunistického režimu. Obecně byla ovšem církev považována spíše za spolupracující s komunistickou mocí v Československu. Roku 1950 získala svou fakultu, s názvem Husova československá bohoslovecká fakulta (v roce 1990 začleněna jako Husitská teologická fakulta pod Univerzitu Karlovu), která byla státním nařízením vyčleněna z evangelické bohoslovecké fakulty. V roce 1971 přibrala církev do svého názvu termín „husitská“. Po roce 1989 došlo k reflexi minulé doby a upravení pravidel Československé církve husitské. Církev v současné době působí na území České a Slovenské republiky. V jejím čele stojí patriarcha a ústřední rada. Náboženské obce jsou rozděleny na 6 diecézí. V jednotlivých obcích je nejvyšším orgánem tzv. shromáždění náboženské obce. Kněžím není přikázán celibát. Církev světí i ženy, představuje přitom církev s vůbec nejpočetnějším zastoupením ženského kléru v České republice. Ačkoli je Církev československá husitská třetí nejpočetnější církví v České republice, věkový průměr jejích členů je v rámci České republiky vůbec nejvyšší.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.