Československý katolický kněz a politik, poslanec československého parlamentu a ministr zdravotnictví v letech 1948–1968, místopředseda a později předseda Československé strany lidové, představitel spolupráce této strany s diktaturou KSČ.
*2. 3. 1902 České Budějovice – †5. 11. 1981 Praha
J. Plojhar pocházel z česko-německé rodiny, ale hlásil se k české národnosti. Vystudoval německé státní gymnázium a vstoupil do kněžského semináře, vysvěcen byl v roce 1925. Před 2. světovou válkou působil jako kaplan v Českých Budějovicích a angažoval se v Československé straně lidové (ČSL). Za války byl vězněn v koncentračním táboře a po jejím skončení prosazoval uvnitř strany levicové názory a spolupráci s Komunistickou stranou Československa (KSČ) v rámci Národní fronty.
V únoru 1948 Plojhar přijal místo ministra zdravotnictví v rekonstruované vládě Klementa Gottwalda a přispěl k proměně ČSL z reálné politické strany v podřízenou formaci, jejíž funkcí měla být legitimizace diktatury KSČ. Tuto roli vykonával i v době, kdy katolická církev i původní vedení ČSL čelily represáliím. V roce 1957 byl jedním z předkladatelů zákona, který povoloval interrupce. Ministrem zdravotnictví zůstal až do roku 1968, kromě toho byl poslancem, členem ústředního akčního výboru Národní fronty a iniciátorem řady akcí katolického duchovenstva úzce spolupracujícího s režimem, např. Katolické akce, byl předsedou Mírového hnutí katolického duchovenstva a Celostátního výboru katolického duchovenstva, v letech 1952–1970 pracoval jako místopředseda Svazu československo-sovětského přátelství. V roce 1968 byl sice zbaven předsednictví v ČSL, ale v období normalizace se stal čestným předsedou této strany a opakovaně byl až do své smrti volen poslancem Federálního shromáždění.
Plojhar byl za své aktivní prorežimní postoje a loajalitu s KSČ pražským arcibiskupem kardinálem Beranem roku 1948 suspendován a posléze exkomunikován. Přes silný nátlak státu Beran exkomunikaci, kterou Plojhar neuznával, nikdy neodvolal. Řadovými členy ČSL byl Plojhar neuznáván a nerespektován. Stal se symbolem katolíka spolupracujícího s režimem, který katolickou církev potlačoval, měl rovněž pověst kněze se slabostí pro mladé ženy a alkohol. Byl uznáván a oceňován vládnoucím totalitním režimem. V letech 1955 a 1962 byl vyznamenán Řádem Klementa Gottwalda. Byl nejdéle sloužícím československým ministrem zdravotnictví (i když ve skutečnosti o odborných záležitostech ministerstva rozhodovali jeho náměstci). V květnu 1969 po smrti kardinála Berana v římském exilu se Plojhar přičinil o to, že československé státní orgány nepovolily převoz Beranových ostatků z Říma do Prahy. Ty se tak vrátily do vlasti až v dubnu roku 2018. J. Plojhar je příkladem člověka úzce spolupracujícího s diktaturou komunistické strany. V ČSL patřil k funkcionářům, kteří z ní vytvořili pouhou satelitní organizaci KSČ.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
