Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

Románská rotunda z 11.–12. století, nacházející se v areálu přemyslovského hradu ve Znojmě. Díky svým unikátním nástěnným malbám patří k nejvýznamnějším středověkým památkám v České republice.


Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Autor: Martin Vavřík, licence Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:ZnojmoRotundaKateriny.jpg
Podrobné informace

K výstavbě rotundy sv. Kateřiny došlo pravděpodobně krátce po založení znojemského hradu v první polovině 11. století na vyvýšeném skalním výběžku. Jedná se o nevelkou kruhovou stavbu s podkovovitou apsidou, připojenou na východní straně. U příležitosti svatby moravského údělného knížete Konráda II. Znojemského s Marií Srbskou roku 1134 byla přestavěna a nově vyzdobena nástěnnými malbami. Na počátku 18. století byl znojemský hrad  upraven na pivovar, přičemž rotunda postupně sloužila jako chlév, tančírna, výčepna a košíkářská dílna. Teprve v 80. letech 19. století byla odkoupena městem Znojmem a postupně rekonstruována.

Nejvýznamnější součástí rotundy jsou její nástěnné malby. Ty kromě obvyklých náboženských scén zachycují scénu povolání mytického zakladatele přemyslovského rodu Přemysla Oráče na knížecí stolec, následovanou vyobrazeními osmnácti historických českých panovníků (od Bořivoje I. po Soběslava I.) a devíti moravských údělných knížat. Přemyslovští panovníci jsou zde představeni jako členové Boží obce, jimž jako spravedlivým křesťanským vládcům náleží v nebi oprávněné místo. Zároveň měly malby zdůraznit panovnickou posloupnost a nástupnický řád, tzv. seniorát, podle něhož nastupoval na český trůn vždy nejstarší žijící Přemyslovec. Svým zaměřením na státoprávní ideje jsou tyto malby v rámci románského výtvarného umění ojedinělé.

V průběhu 20. století se objevily různé až fantaskní pokusy o interpretaci maleb, podle nichž měla část fresek pocházet ještě z doby Velkomoravské říše a místo Přemyslovců mají být na freskách vyobrazeni velkomoravští panovníci, včetně mytických knížat a franského kupce Sáma. Tímto se jejich autoři snažili dokázat starobylost dějin Moravy, které měly začínat již v 7. století, a vyzdvihnout ji oproti dějinám přemyslovských Čech. Tato interpretace však byla vědeckou obcí na základě archeologických a uměleckovědných výzkumů jednoznačně vyvrácena.

 

Použité zdroje
BARTLETT, Robert et al. Přemyslovci: budování českého státu. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
DVOŘÁKOVÁ, Kateřina. Rotunda svaté Kateřiny. Vyd. 1. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2012. 40 s. ISBN 978-80-86974-10-1.
KRZEMIEŃSKA, Barbara, TŘEŠTÍK, Dušan a MERHAUTOVÁ, Anežka. Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. 1. vyd. Praha: Set out, 2000. 135 s., [14] s. barev. obr. příl. Historica. ISBN 80-86277-09-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.