Svatopluk Olomoucký

*není známo – ^†21. 9. 1109

Svatopluk Olomoucký byl synem olomouckého údělného knížete Oty Olomouckého a Eufemie Uherské. Vlády v olomouckém údělu, který zdědil po otci, se ujal roku 1095. Vystupoval jako klíčový spojenec českého knížete Bořivoje II. V roce 1103 společně úspěšně vojensky zasáhli v Polsku, kde proti sobě bojovali Boleslav III. Křivoústý a jeho bratr Zbyhněv. Česká vojska se stáhla až poté, co Bořivoj obdržel od Boleslava III. úplatek 1000 hřiven stříbra. O získané peníze se však odmítl se Svatoplukem rozdělit a dosavadní spojenec tak rázem přešel do tábora jeho nepřátel a sám se pokusil zmocnit Bořivojova trůnu. Při prvním pokusu v roce 1105 byl ještě Svatopluk se svými vojsky od Prahy odražen, když však postupně dokázal od Bořivoje odvrátit většinu českých velmožů a mladšího bratra Vladislava, o dva roky později jej již snadno svrhl.

Rozbrojů mezi Přemyslovci dovedně využíval římský král Jindřich V. Hned roku 1107 pozval Svatopluka na jednání do Goslaru, kde jej však ihned po příjezdu nechal zajmout a uvěznit. Propustil jej až poté, co Svatopluk slíbil zaplatit enormní částku 10 000 hřiven stříbra. Následně kníže v roce 1108 podporoval Jindřicha při tažení proti Uhrám, po vpádu polského vojska do Čech (kterého se účastnil také svržený Bořivoj) však byl nucen se stáhnout. Z neúspěchu obvinil rod Vršovců, kteří se proti němu údajně s Bořivojem spojili, a proto nařídil jejich vyvraždění. Z kdysi mocného a rozvětveného rodu Vršovců tak zůstala pouze jediná rodina. O rok později doprovázel Svatopluk Jindřicha na tažení proti Polsku, krátce před návratem byl však během cesty z králova tábora zavražděn. Pachatel nebyl nikdy dopaden.

BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.
ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí: (1034-1198). 2., opr. a dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. Česká historie; sv. 2. ISBN 978-80-7106-905-8