Vladislav Jindřich

^*asi 1160 Praha – ^†12. 8. 1222 Znojmo

Vladislav Jindřich byl synem Vladislava II. a Judity Durynské. Během první vlády svého staršího bratra Přemysla Otakara I. (1192–1193) obdržel do správy Moravu, roku 1194 se však trůnu zmocnil jejich strýc, pražský biskup Jindřich Břetislav, jenž Vladislava sesadil a nutil jej pobývat na svém dvoře v Praze. Již o tři roky později ale Jindřich Břetislav zemřel a byl to právě Vladislav, koho česká šlechta zvolila novým knížetem. S tím se Přemysl nehodlal smířit a v listopadu vytáhl na Prahu. Vojska obou bratrů se setkala mezi Prahou a Plzní 9. prosince, v předvečer bitvy se však Vladislav odhodlal k dosud nevídanému činu, když se vzdal v Přemyslův prospěch trůnu a spokojil se s příslibem titulu markraběte moravského. Přemysl dohodu skutečně dodržel a Vladislav se po následujících 25 let stal jako vládce Moravy důležitou oporou jeho moci.

Tím, že Vladislav Jindřich upřednostnil zájem země před osobními ambicemi,  zabránil pokračovaní dvě desetiletí trvajících rozbrojů mezi Přemyslovci, a výrazně tak přispěl k vzestupu prestiže a prosperity českého státu ve 13. století. Na Moravě se zasloužil o institucionální sjednocení země a všestranně pozvedl její hospodářský život, např. kolonizací dosud neobydleného území, rozvojem těžby kovů nebo vydáním vůbec nejstarších městských privilegií v českých zemích pro Bruntál a Uničov. Spolu s olomouckým biskupem Robertem založil Velehradský klášter, který plánoval jako nekropoli moravských markrabat a kde byl také po své smrti v roce 1222 pochován.

 

 

BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí: (1034-1198). 2., opr. a dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. Česká historie; sv. 2. ISBN 978-80-7106-905-8.