Záviš z Falkenštejna

^*okolo 1250 – ^†24. 8. 1290 Hluboká nad Vltavou.

Záviš z Falkenštejna byl příslušníkem mocného jihočeského rodu Vítkovců.  V letech 1276–1277 se postavil do čela vítkovského odboje proti Přemyslu Otakaru II. a až do královy smrti o rok později byl nucen pobývat v rakouském exilu.  Během roku 1280 navázal milostný poměr s ovdovělou královnou Kunhutou, s níž se později i oženil, a po návratu nezletilého krále Václava II. do Čech v roce 1283 se stal jeho neoficiálním rádcem. Řadu let si tak udržoval významný vliv na politiku českého státu. Razantní společenský vzestup mu však zároveň přinesl řadu odpůrců, kteří mu vyčítali také společensky nerovný sňatek s královnou-vdovou.

Po Kunhutině smrti v roce 1285 Záviš opět překročil dobové společenské normy, když pojal za manželku sestru uherského krále Alžbětu Uherskou. Jeho ambice nakonec vyvolaly u Václava II. podezření (živené královými rádci), že se chce sám chopit vlády, král proto následně nechal Záviše zajmout, uvěznit a zabavit mu veškerý majetek, čímž však zároveň vyvolal válku s Vítkovci. Vůdce královských oddílů Mikuláš Opavský se pokusil vyhnout zdlouhavým bojům tím, že vodil zajatého Záviše po vítkovských hradech a pod pohrůžkou, že jej zabije, si vynucoval jejich kapitulaci. Když se mu pak 24. 8. 1280 odmítl vzdát hrad Hluboká nad Vltavou, byl Záviš skutečně ještě téhož dne popraven. Jeho ostatky byly uloženy v rodové hrobce ve Vyšebrodském klášteře.

Závišova kontroverzní osobnost je již od středověku předmětem nejrůznějších mýtů a protikladných hodnocení. Středověcí kronikáři naklonění Václavovi II. jej vylíčili jako zrádného intrikána, který se za každou cenu toužil zmocnit trůnu a neváhal využít ani temné magie, aby se vloudil do přízně královny Kunhuty. Dnes je naopak historiky doceňována jeho role při stabilizaci státu po pětiletém období bezvládí a obnova samostatné české zahraniční politiky. Dramatický život ambiciózního vítkovského šlechtice, kontroverzní milostný poměr s královnou i tragický konec se zároveň od 19. století dočkal celé řady uměleckých zpracování. Kromě historických románů mezi nimi nechybí ani opery, divadelní hry a dva celovečerní filmy. I zde je Záviš líčen v řadě protikladných poloh, od čestného politika, sledujícího zájmy království, až po temnou a intrikánskou osobnost, jejímž cílem je pouze vlastní prospěch.

SKŘEKOVÁ, Hana. Vzestup Záviše z Falkenštejna. Vydání první. Jindřichův Hradec: Epika, 2015. 193 stran, 12 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-88113-14-0.
JANSOVÁ, VERONIKA. Záviš z Falknštejna: příběh středověkého velmože v beletrii 19. a 20. století. Praha, 2010. Diplomová Práce.Univerzita Karlova. Fakulta pedagogická.