Kostnice Sedlec u Kutné Hory

Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory patří dobou svého vzniku v roce 1330 k příkladům českého gotického stavitelství. Její architektonická a umělecká dimenze však získala zcela jiný rozměr okolo roku 1710, kdy ji Jan Blažej Santini upravil ve stylu unikátní barokní gotiky. Tento styl představuje jedinečnou symbiózu dvou tvarově a ornamentálně vyhraněných stylů rozdílných období a je výsledkem Santiniho pokusu o spojení dvou stavebních konceptů, které společně vytvářejí nový typ sakrálního prostoru. Je tak jedním z monumentů Santiniho nezaměnitelného rukopisu na našem území a tvoří určitý český protipól moravskému kostelu na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. Roku 1870 zde byla z popudu řezbáře Františka Rindta zřízena kostnice. Kostěné lidské ostatky zde vytvářejí tvarově bohaté struktury interiéru. Jejich četnost a dekorativní užití s ohledem na světský kontext odkazuje případného návštěvníka k latinskému heslu Memento mori – pamatuj na smrt. Účelem dekorace je tak spíše navození mystického a náboženského prožitku. Kostnici vévodí schwarzenberský rodinný šlechtický erb, vyhotovený ve výši 1 metru se všemi heraldickými detaily z úlomků mnoha typů lidských kostí. Zde instalovaný kostěný lustr imituje benátské umění výroby křišťálových lustrů a je složen ze všech typů kostí obsažených v lidském těle. Součástí expozice v sedlecké hřbitovní kapli jsou rovněž vystavené kosterní pozůstatky obětí husitských válek, které jsou svými četnými frakturami a deformacemi dokladem brutality středověkých vojenských konfliktů. Sedlec je častou destinací turistických návštěv i díky nedalekému kutnohorskému Chrámu svaté Barbory, který je zapsán na seznam památek UNESCO. Je také oblíbeným místem konání kulturních akcí a koncertů.

KULICH, Jan. Kostnice: ossuarium. Libice nad Cidlinou: Gloriet, [2009?]. [8] s. ISBN 978-80-87216-07-1.