Jedním z nevýznamnějších kulturních fenoménů byla levicová avantgarda. Jednalo se o sdružení mimo jiné okolo svazu Devětsil. K jejím kulturním teoretikům patřili Karel Teige a Bedřich Václavek. Z literátů to jsou taková jména jako Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, František Halas aj. Významná byla i divadelní sekce. Část těchto osobností vytvořila vlastní umělecký směr poetismus, někteří se později našli v surrealismu. Ke komunismu se výrazně hlásili Ivan Olbracht, Marie Majerová nebo Jaroslav Hašek. Do politického středu blízko prezidenta Masaryka řadíme Karla Čapka, Josefa Čapka, Karla Poláčka, Františka Langra aj. Další významem směrem byla katolická moderna, kterou tvořili Jaroslav Durych, Jakub Deml a aj. Vedle těchto uskupení koexistovali německy píšící autoři: Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Franz Werfel, Max Brod aj. Za války literaturu svým dílem obohatili Jaroslav Havlíček, básník Jiří Orten nebo umělci okolo Skupiny 42 a Skupiny Ra.
Dramatička, prozaička, dramaturgyně Národního divadla. Operní zpracování původně realistického dramatu Její pastorkyňa skladatelem Leošem Janáčkem přineslo jejímu dílu světový ohlas.
Prozaik, básník a scenárista, který upoutal pozornost svými psychologickými romány o moci a jejím zneužití, skončil však jako autor nejznámějších československých budovatelských románů 50. let 20. století.
Básník, spisovatel, novinář, překladatel, držitel Nobelovy ceny za literaturu (1984) a vůdčí představitel české avantgardy. Stál v počátcích poetismu. Měl komplikovaný vztah ke komunistickému režimu, patřil k prvním signatářům Charty 77.
Česká umělecká skupina, založená v roce 1942, jejímiž členy byli výtvarníci a literáti, kteří se ve své tvorbě snažili zachytit především existenční a všední pocty a starosti městských obyvatel.
Český básník a prozaik, jeho všestranné nadání mu umožnilo kombinovat v tvorbě širokou škálu stylů, které se v českém prostředí uplatňovaly od 90. let 18. století až do první světové války.
Spisovatel, publicista, překladatel a právník, na jehož příkladu lze sledovat vývoj české literatury od pozdního romantismu májovců až po meziválečný sociální realismus.
České výtvarné a literární sdružení druhé generace českých symbolistů činné v letech 1910–1912, jehož členové se zajímali o niterné stavy člověka, byli ovlivnění okultismem a magií a snažili se o zachycení nadvědomí.
Literární, divadelní a výtvarný kritik, esejista, spisovatel a dramatik, vůdčí postava české moderny. Prosazoval nezávislost umění na mimoestetických vazbách a pojetí kritiky jako tvůrčí činnosti.
Básník, prozaik, dramatik a publicista, který významně zasáhl do vývoje české literatury na počátku 20. století. Je jedním z tvůrců moderního českého básnického jazyka.
Malíř a grafik, největší představitel meziválečné avantgardy a surrealismu v české kultuře, spoluzakladatel surrealistických skupin a artificialismu (spolu s Toyen). Uplatnil se také jako fotograf, ilustrátor, básník a teoretik.
Fiktivní postava z děl Jaroslava Haška, především ze čtyřdílného románu Osudy dobrého vojáka Švejka (1921–1923), která vstoupila do české kulturní tradice. Jeho nejznámější výtvarné zpodobnění pochází od ilustrátora Josefa Lady.
Básník, novinář a překladatel, vrcholný představitel posymbolistické básnické generace. Odmítal zajištěnou měšťanskou existenci ve prospěch nezávislého tvůrčího života.
První český umělecký spolek, v němž se od 60. let 19. století mohli setkávat literární, výtvarní i hudební tvůrci.
Literární a divadelní kritik a teoretik, programový estetik marxismu, člen skupiny Devětsil a jeden z ideologů českého socialistického realismu. Patří k nejvýznamnějším představitelům československé levice v literární vědě.
Malíř, grafik a spisovatel, věnoval se rovněž sochařství a řezbářství, byl nadaným kreslířem, ilustrátorem a typografem, vytvořil původní písma a vynalezl nové grafické postupy.
Spisovatel, dramatik, filmový režisér. Patřil k zakládajícím členům avantgardního sdružení Devětsil. Ve vlastní tvorbě se vyznačuje především intenzivní vizuální a stylistickou obrazností psaní.
Prozaik, publicista a překladatel, který se ve své tvorbě soustředil především na vztah jedince a totalitní moci, zvláště v období druhé světové války.
Prozaik, jehož tvorba se pohybuje na rozhraní psychologické a fantastické literatury. Často bývá uváděn jako jeden ze zakladatelů české sci-fi.
Prozaik a historik, jeden ze zakladatelů české kulturní historie. Ve své tvorbě se zaměřoval na zobrazení konfliktů na pozadí historických kulis.
Básník, prozaik, překladatel a publicista, vůdčí představitel tvůrců tzv. proletářské poezie a generace nastupující po 1. světové válce obecně.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.