Filmový, divadelní a rozhlasový herec, dabér. Mistr hereckého výrazu, respektovaná osobnost české filmové a divadelní scény druhé poloviny 20. století.
*27. 12. 1920 Praha – †6. 9. 2000 Praha
Jiří Sovák (vlastním jménem Jiří Schmitzer) se vyučil číšníkem, ale ihned po škole odešel k divadlu. Zpočátku působil v amatérských divadelních skupinách: v košířském ochotnickém spolku D-tvář a v kočovném Divadle práce. Během druhé světové války hrál v kabaretním divadle Živé jeviště v Rokoku a rok studoval herectví na Pražské konzervatoři. Své první angažmá získal roku 1943 v Horáckém divadle v Třebíči, po válce nastoupil do D 34 E. F. Buriana a odtud přešel roku 1952 do Divadla čs. armády na pražských Vinohradech. V roce 1966 se stal členem činoherního souboru Národního divadla, kde působil až do svého odchodu do důchodu (1984). Na scénách vinohradského a Národního divadla ztvárnil mnoho velkých rolí v dramatech významných autorů. Mnohem více však zazářil před filmovou a televizní kamerou.
Na filmovém plátně se poprvé mihl v malé vedlejší roli ve veselohře Josefa Macha Nikdo nic neví (1947), větší role začaly přicházet až v 50. letech. První získal v dobrodružném snímku Akce B (1951) a poté účinkoval v řadě válečných filmů, jako byly např. Zářijové noci Vojtěcha Jasného (1957), a hlavně ve veselohrách Zdeňka Podskalského, kde vynikl jeho komediální talent (např. Kam čert nemůže /1959/). Sovák se během své herecké kariéry objevil ve více než 160 filmových a televizních rolích. Hrál v řadě kultovních českých komedií, jako jsou třeba snímky Oldřicha Lipského Marečku, podejte mi pero (1976) či Zabil jsem Einsteina, pánové (1969) nebo proslulé komedie Václava Vorlíčka (např. Což takhle dát si špenát /1977/). Poslední velkou filmovou roli ztvárnil ve Vorlíčkově Mladém víně (1986) a v 90. letech se už před kamerou objevoval jen sporadicky. Velmi se proslavil účinkováním v nejrůznějších televizních inscenacích, zábavných pořadech i pohádkách a nechybí v téměř žádném úspěšném českém seriálu 60.–80. let, jako Hříšní lidé města pražského (1968), Chalupáři (1975), Arabela (1980) či Křeček v noční košili (1984).
Jiří Sovák byl univerzální herec, jenž dokázal zahrát širokou škálu nejrůznějších charakterů: postavy ředitelů i pohádkových rytířů, dělníků i mistrů, sedláků i účetních, detektivů i komických zločinců, čestných vojáků i sympatických darebáků. Ke konci profesionální dráhy byli jeho doménou hlavně mrzoutští staří mládenci a nedůtkliví důchodci. Sovákovo herecké umění vynikalo charakteristickým jadrným i suchým humorem a schopností výstižně glosovat. Měl veliký smysl pro ironii a sarkasmus, jejž často podtrhoval svým typickým hlasovým projevem plným jízlivosti, posměšnosti, karikatury či spiklenectví. Roku 2000 byl vyznamenán Cenou Thálie za celoživotní mistrovství.
Jiří Sovák byl třikrát ženatý. Jeho syn z prvního manželství je známý herec a písničkář Jiří Schmitzer.
Historická divadelní budova sídlící na pražských Vinohradech, jedna ze scén Národního divadla. Těžištěm repertoáru scény je opera a balet. Jedná se o největší jevištní prostor v Čechách.
Divadlo na pražském Ovocném trhu, dnes se řadí mezi scény Národního divadla. Jedna z nejkrásnějších a historicky unikátních divadelních staveb v Evropě. Důležitou součástí repertoáru byla již od počátků opera. Své dílo zde osobně uvedl Wolfgang Amadeus Mozart.
Dramatik, první dramaturg pražského Národního divadla, prozaik, propagátor jevištního realismu, jeden z prvních českých autorů sociálně-kritického dramatu.
Jedno z nejstarších malých českých divadel studiového typu. Sídlí v pražské Spálené ulici.
Autorská, pěvecká a herecká dvojice, spoluzakladatelé divadla Semafor. Autoři mnoha oblíbených českých písní.
Významný český filmový scenárista, dramatik, herec, spisovatel a textař. Jeden ze zakladatelů a hlavních představitelů Divadla Járy Cimrmana a přední český cimrmanolog.
Mezinárodně uznávaný scénograf a jevištní výtvarník. Jeden ze zakladatelů Laterny magiky.
Významná divadelní, filmová a televizní herečka. Jedna z nejoblíbenějších představitelek pohádkových princezen.
Herec, jako jeden z mála komiků v 19. století dotvářel texty her (zejména vlastních) až na scéně. Inspiraci čerpal především z aktuálního společenského dění. Působil také jako dramatik, režisér a překladatel.
Mimořádná dramatická tanečnice a vynikající taneční pedagožka, první představitelka Julie v Prokofjevově baletu Romeo a Julie. Po emigraci vyučovala tanec v australském Adelaide.
Prozaik, scenárista, esejista a nakladatel, společně se svou ženou založil v Torontu významné exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Jako spisovatel se proslavil především románem Zbabělci, který cenzura záhy po vydání vyřadila z prodeje.
Dramatik, překladatel a divadelní režisér, jenž formoval repertoár obrozeneckého divadla první poloviny 19. století.
Městem zřizovaná pražská činoherní scéna, sídlí v budově s dlouhou divadelní historií ve Štefánikově ulici.
Filmová, divadelní, televizní a rozhlasová herečka, recitátorka. Známá především jako typická představitelka ženských hrdinek v normalizačních seriálech Československé televize.
Hláška z francouzské divadelní hry Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu (Cyrano de Bergerac).
Významný divadelní, filmový, televizní a rozhlasový herec, dabér a scenárista. Jeden z nejobsazovanějších a nejrespektovanějších českých herců současnosti.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
